Debian GNU/Linux 8 podporuje deset hlavních počítačových architektur a několik jejich variant.

Tato verze dokumentu se zabývá instalací Debianu s jádrem Linux na architektuře 32-bit hard-float ARMv7. Pro ostatní podporované architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports.

Architektura ARM se vyvíjí a moderní ARM procesory nabízí možnosti, které nejsou na starších modelech dostupné. Debian proto nabízí tři základní ARM porty pro nejlepší podporu širokého spektra systémů:

Technicky mohou všechny aktuálně dostupné ARM procesory běžet v obou režimech adresování („little-endian“ i „big-endian“), avšak v praxi používá drtivá většina ARM systémů adresování „little-endian“. V tomto duchu podporuje Debian/arm64, Debian/armhf i Debian/armel pouze systémy „little-endian“.

Systémy ARM jsou mnohem různorodější, než systémy založené na architektuře i386/amd64, takže podpora může být složitější. Architektura ARM se používá hlavně v řešeních vše v jednom, tzv. SoC („system-on-chip“). Tyto SoC navrhuje spousta společností z nejrůznějších hardwarových součástí, které se liší i v tak základní funkcionalitě, jako je zavedení systému.

Systémy využívající tyto čipy obvykle postrádají jednotné rozhraní v podobě systémového firmwaru a ve výsledku se linuxové jádro na architektuře ARM musí starat o spousty nízkoúrovňových detailů specifických pro konkrétní systém, o což by se ve světě PC postaral BIOS.

To znamenalo, že když Linux získal podporu architektury ARM, muselo se pro každý systém sestavovat speciální jádro, na rozdíl od architektury i386/amd64, kde jedno jádro běží na téměř libovolném hardwaru. Tento přístup samozřejmě nebyl s ohromným počtem různých systémů udržitelný a vývojáři začali pracovat na tom, aby se podobně jako u PC dalo jedno jádro použít na různých ARM systémech. Toto jádro se pak nazývá multiplatformní a podporuje většinu novějších systémů. V Debianu je na architektuře Debian/armhf označeno jako armmp. Stále však existují starší systémy, které vyžadují speciální jádro. Z tohoto důvodu podporuje standardní Debian instalaci jen na několik vybraných starších systémů.

O následujících systémech je známo, že fungují s Debian/armhf používajícím multiplatformní jádro armmp:

Pokud má jádro použité v debian-installeru podporu daných systémových komponent a je dostupný soubor se stromem zařízení, umožňuje multiplatformní linuxové jádro spustit debian-installer i na armhf systémech výše explicitně neuvedených.

Na takových systémech obvykle instalace funguje, nicméně se asi nepodaří automaticky nastavit zavádění, jelikož to často vyžaduje konkrétní informace přesně pro dané zařízení. V takovém případě je nutno před dokončením instalace nastavit zavádění ručně, například spuštěním požadovaných příkazů v shellu spuštěném z prostředí debian-installeru.

Tato architektura umožňuje využití více procesorů — tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci Debian GNU/Linux 8 bylo sestaveno s podporou SMP-alternatives, což znamená, že jádro samo rozpozná počet procesorů (nebo procesorových jader) a na jednoprocesorových počítačích podporu SMP automaticky vypne.

Více procesorů v počítači bylo původně doménou výkonných serverů, ale s uvedením konceptu vícejádrových procesorů, kdy jeden fyzický čip obsahuje několik procesorových jednotek, tzv. „jader“, se s nimi dnes setkáváme prakticky všude.

Podpora grafických karet v grafickém režimu závisí na tom, zda pro kartu existuje ovladač v projektu X.Org a v jádru. Základní podpora grafického framebufferu je poskytována jádrem, desktopová prostředí používají X.org. Podpora pokročilých vlastností, jako je hardwarová akcelerace 3D a videa, závisí na použitém hardwaru a v některých případech i na instalaci dodatečného „firmware“ (viz 2.2 – „Ovladače vyžadující firmware“).

Téměř všechny ARMové počítače mají grafický hardware zabudovaný přímo v sobě. Počítače se slotem pro zasunutí samostatné grafické karty existují, ale je jich jako šafránu. Naopak celkem běžný je hardware navržený zcela bez grafického výstupu. Základní zobrazování přes jaderný framebuffer by mělo fungovat na všech zařízeních s grafickým hardwarem, avšak rychlá 3D grafika nutně vyžaduje binární ovladače. Situace se mění docela rychle, ale v době vydání jessie jsou k dispozici svobodné ovladače pro nouveau (SoC Nvidia Tegra K1) a freedreno (SoC Qualcomm Snapdragon). Ostatní hardware vyžaduje nesvobodné ovladače třetích stran.

Podrobnosti o podporovaných grafických kartách a ukazovacích zařízeních naleznete na http://xorg.freedesktop.org/. Debian GNU/Linux 8 je dodáván se systémem X.Org verze 7.7.

Libovolná síťová karta (NIC) podporovaná jádrem Linux by měla být podporována i instalačním systémem. Ovladače by se měly zavádět automaticky.

Na architektuře 32-bit hard-float ARMv7 je podporována většina integrovaných ethernetových zařízení a dostupné jsou i moduly pro přídavná PCI a USB zařízení.

Linux umožňuje používat nejrůznější hardwarové vybavení jako myši, tiskárny, scannery, televizní karty a zařízení PCMCIA/CardBus/ExpressCard a USB. Většina z nich však není pro instalaci nutná.